logo
Pracovní skupina hydrobiologie
Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Společenstva důlních vod a výsypek

Rozvoj těžby nerostných surovin probíhal v České republice po staletí a i dnes má tato činnost značný dopad na přirozené ekosystémy tekoucích vod. Na Ústavu botaniky a zoologie byl vliv těžební činnosti na společenstva vodních bezobratlých studován ve dvou projektech: výzkum společenstva vodních bezobratlých na hnědouhelných výsypkách a vliv oteplených, silně mineralizovaných důlních vod s vysokým obsahem železa a manganu.

Výsypky po těžbě hnědého uhlí představují antropogenně vytvořené biotopy představující nedílnou součást naší kulturní krajiny. Na svazích výsypek hnědouhelných lomů v Sokolovské pánvi vznikají unikátní přirozené prameny a potoky s extrémní koncentrací síranů a řady dalších iontů, ve kterých také dochází ke srážení pěnovce. Díky neutrálnímu pH a podobnosti s přirozenými pěnovcovými potoky mohou představovat náhradní stanoviště pro některé vzácné druhy vodních bezobratlých, jejichž přirozená stanoviště v okolní zemědělské krajině vymizela – zejména vážek, dvoukřídlého hmyzu a brouků. Výzkum probíhá od roku 2013 a je sledován průběh sukcese na těchto stanovištích.

Vliv těžby uranu a jejího útlumu v poslední těžební oblasti střední Evropy v dolech Dolní Rožínka, Bukov, Olší a Pucov (Českomoravská vrchovina) je státem vysoce sledovaná problematika. Důlní vody jsou čištěny nejmodernějšími fyzikálně-chemickými metodami a tak téměř nedochází k úniku radioaktivních prvků do okolních vod. Problémem ovšem zůstává vyšší a stálá teplota důlních vod, vysoké obsahy síranů a rozpustných forem železa a manganu u výtoků důlních vod do řek Nedvědičky, Loučky (povodí Svratky) a Jasinky (povodí Oslavy). U Nedvědičky dochází k průměrnému zvýšení teploty vody (i vlivem oteplených vod z chemické úpravny rud) o 1,8 °C a k absenci zimního zamrzání. Situace na toku představuje vhodný model pro studium oteplení vod vlivem globálních klimatických změn. K tomu se přidává vliv silného srážení železa a manganu, včetně inkrustace dnových sedimentů. Drobné toky a výtoky důlních vod jsou sledovány od roku 1990 a tak jsou zjištěné změny ve společenstvech vodních organizmů dobrým příkladem a modelem přirozených rekolonizací a revitalizací.

Podpora projektů

ENKI o.p.s., obecně prospěšná společnost pro výzkum a osvětu v oborech životního prostředí. 2013–2019 Diamo – Geam s.p. Dolní Rožínka 1990–2018

Lidé zapojení do projektů

Jana Schenková, Jan Helešic, Martina Poláková, Vendula Polášková, Michal Horsák, Sylvie Žáková, Veronika Weissová

Vybrané publikace

Bartošová M., Schenková J., Polášková V., Bojková J., Šorfová V. & Horsák M. 2019: Macroinvertebrate assemblages of the post-mining calcareous stream habitats: Are they similar to those inhabiting the natural calcareous springs. Ecological Engineering 136: 38-45.

Polášková V., Schenková J., Bartošová M., Rádková V. & Horsák M. 2017: Post-mining calcareous seepages as surrogate habitats for aquatic macroinvertebrate biota of vanishing calcareous spring fens. Ecological Engineering 109: 119–132.

Žáková, S., Weissová V., Uher B. & Helešic J. 2017: Macroinvertebrate herbivores and epilithon algae community of a stream affected by mineralized heated mining water inflow. Annales de Limnologie - International Journal of Limnology 53: 189–201.

Růžičková S., Schenková J., Weissová V. & Helešic J. 2014: Environmental impact of heated mining waters on clitellate (Annelida: Clitellata) assemblages. Biologia 69/9: 1179–1189.

Rozvoj těžby nerostných surovin probíhal v České republice po staletí a i dnes má tato činnost značný dopad na přirozené ekosystémy tekoucích vod. Na Ústavu botaniky a zoologie byl vliv těžební činnosti na společenstva vodních bezobratlých studován ve dvou projektech: výzkum společenstva vodních bezobratlých na hnědouhelných výsypkách a vliv oteplených, silně mineralizovaných důlních vod s vysokým obsahem železa a manganu.

Výsypky po těžbě hnědého uhlí představují antropogenně vytvořené biotopy představující nedílnou součást naší kulturní krajiny. Na svazích výsypek hnědouhelných lomů v Sokolovské pánvi vznikají unikátní přirozené prameny a potoky s extrémní koncentrací síranů a řady dalších iontů, ve kterých také dochází ke srážení pěnovce. Díky neutrálnímu pH a podobnosti s přirozenými pěnovcovými potoky mohou představovat náhradní stanoviště pro některé vzácné druhy vodních bezobratlých, jejichž přirozená stanoviště v okolní zemědělské krajině vymizela, zejména vážek, dvoukřídlého hmyzu a brouků. Výzkum probíhá od roku 2013 a je sledován průběh sukcese na těchto stanovištích.

Vliv těžby uranu a jejího útlumu v poslední těžební oblasti střední Evropy v dolech Dolní Rožínka, Bukov, Olší a Pucov (Českomoravská vrchovina) je státem vysoce sledovaná problematika. Důlní vody jsou čištěny nejmodernějšími fyzikálně – chemickými metodami a tak téměř nedochází k úniku radioaktivních prvků do okolních vod. Problémem ovšem zůstává vyšší a stálá teplota důlních vod, vysoké obsahy síranů a rozpustných forem železa a manganu u výtoků důlních vod do řek Nedvědičky, Loučky (povodí Svratky) a Jasinky (povodí Oslavy). U Nedvědičky dochází k průměrnému zvýšení teploty vody (i vlivem oteplených vod z chemické úpravny rud) o 1,8 °C a k absenci zimního zamrzání. Situace na toku představuje vhodný model pro studium oteplení vod vlivem globálních klimatických změn. K tomu se přidává vliv silného srážení železa a manganu, včetně inkrustace dnových sedimentů. Drobné toky a výtoky důlních vod jsou sledovány od roku 1990 a tak jsou zjištěné změny ve společenstvech vodních organizmů dobrým příkladem a modelem přirozených rekolonizací a revitalizací.

Podpora projektů

ENKI o.p.s., obecně prospěšná společnost pro výzkum a osvětu v oborech životního prostředí. 2013–2019 Diamo – Geam s.p. Dolní Rožínka 1990–2018

Lidé zapojení do projektů

Jana Schenková, Jan Helešic, Martina Poláková, Vendula Polášková, Michal Horsák, Sylvie Žáková, Veronika Weissová

Vybrané publikace

Růžičková S., Schenková J., Weissová V. & Helešic J. 2014. Environmental impact of heated mining waters on clitellate (Annelida: Clitellata) assemblages. Biologia, 69/9: 1179–1189.

Polášková V., Schenková J., Bartošová M., Rádková V. & Horsák M. 2017. Post-mining calcareous seepages as surrogate habitats for aquatic macroinvertebrate biota of vanishing calcareous spring fens. Ecological Engineering, 109: 119–132.

Žáková, S., Weissová V., Uher B. & Helešic J. 2017. Macroinvertebrate herbivores and epilithon algae community of a stream affected by mineralized heated mining water inflow. Annales de Limnologie - International Journal of Limnology, 53: 189–201.